close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2008

Třídní besídka

25. listopadu 2008 v 21:21 | Týna F. |  Tříděný odpad
Já nevim, jestli jsme se už nějak domluvili, protože Bára má všechny instrukce na jejim blogu www.bordelceta.blog.cz kam jí moc lidí nechodí, takže nevim jak to dopadne.. Každopádně prosím pište jestli by ste jí chtěli nebo ne... Nebo se radší podívejte na Bářin blog.... Hodně nutný...


Akce

24. listopadu 2008 v 17:39 | Kájuš |  Úkolníček
Tady jsou zase školní kace které nás čekají.Ty které proběhli jsou opět smazané;):
NJ(2.skupina)-26.11.-Jde se do mediálky(e-maily)

Úkoly

24. listopadu 2008 v 17:35 | Kájuš |  Úkolníček
Tady je seznam úkolů.Ty který sou za náma jsou zase smazaný;):
OV-28.11.-S kým byli poraženi Avaři? a Od kdy do kdy byla Velká Morava ?
ČJ-26.11.-Napsat smysl básně Dědova mísa(str.42) vlastními slovy
NJ(2.skupina)-26.11.-Napsat Králový e-mail o sobě(jako je v učebnici) na email d.kralova@seznam.cz

Změny

24. listopadu 2008 v 15:22 | Týna F.
Chcete tu něco změnit, něco se vám nelíbí, nebo moc nestylovej desing (Kájo, mě se líbí, ale třeba ostatním ne)... napište sem do komentů.. Ale spíš členové třídy...

Růůůůža

24. listopadu 2008 v 15:13 | Týna F. |  Učitelé...mučitelé
He he.. Růža.. vyčerpaná z cesty... jinak kdo jí nezná, je to naše třídní..


Sorry za blbou kvalitu, ale já to nefotila...

Co je horší? xD

23. listopadu 2008 v 18:42 | Kája |  Vtipy
Tak zase trochu známější obrázek,ale kdo to nezná,dobře se pobaví;)

Jsi z naší třídy?

23. listopadu 2008 v 18:41 | Kájuš |  Ankety
Tak tohle je opět anketa zjišťovací=) Abysme věděli kolik lidí z naší třídy sem chodí=D
Tak do toho,hlasujte=)

Líbí se ti vzhled tohoto blogu?

23. listopadu 2008 v 18:39 | Kájuš |  Ankety
Tak tu dávám anketu,která je tu spíš fakt ze zábavy=D Halsujte,jestli tenhleten blog alespoň trošku vypadá,a dá se na něj koukat=D
...Doufám že jo=P

Chodíš na spolužáky?

23. listopadu 2008 v 18:37 | Kájuš |  Ankety

Přímý odkaz na spolužáky
Určitě tu stránku všichni znáte.Jde o www.spoluzaci.cz
Pokud na tuto stránku chodíte,můžete hlasovat v anketě níže=)

Povídka-Hrob

21. listopadu 2008 v 14:54 | Kája V. |  Tříděný odpad
tak jsem našla na netu jednu moc hezkou ale smutnou povídku=)Určitě si ji přečtěte:

Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdekdo-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle".
Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednouše nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a ani by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla.Bylo divné, že takový kluk není teď někde na koupališti, kde by byl určitě obklopen spoustou dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá,ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem si uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. Šeptal něco, ale já mu nerozuměla.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastalo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme spolu poprvé spali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jsem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,,Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. Ráno kámoši odjeli a my zůstali sami.
Udělali jsme si slavnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě." Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévaly slzama. Potom začal vyprávět ten smutný den... ,,Bylo právě takové vedro jako je dnes a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde nikdo většinou není. A i dnes jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a vlasy krásně rozevláté. Byl jsem šťastný... Večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli těžce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel.
Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám děkuji".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretiny, nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slzami ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději.
Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu...
Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A teď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného."
S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý!
Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nikdy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít.
Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkama bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou...

Písemky

20. listopadu 2008 v 20:33 | Kája V. |  Úkolníček
Přehled písemek, které nás čekají(ty co jsou za námi jsou smazané):
BI-25.11.08-Plazi-píšou jen ti,kteří nedostali 1 v přípravném testu na plazy.
Z-27.11.08-S Amerika-stupidní abc
NJ(2.skupina)-1.12.-slovíčka
NJ(2.skupina)-3.12.- 2.lekcovka

Dialog před a po svatbě

20. listopadu 2008 v 20:31 | Kája V. |  Vtipy
Možná to už někteří znáte,ale ty,kteří to neznají se určitě dobře pobaví.

Dialog před svatbou:
ONA: ahoooj!
ON: nooo konečně!
ONA: chceš abych odešla?
ON: ne, ne, co ti šibe? už jen ta představa je hrozná!
ONA: miluješ mě?
ON: samozřejme, celé dny a noci!
ONA: a podvedl jsi mě už někdy?
ON: ne, nikdy, proč se tak hloupě ptáš?
ONA: a budeš mě líbat?
ON: jasně, při každé příležitosti!
ONA: a byl by si schopný mě někdy udeřit?
ON: si se zbláznila, vždyť přece víš jaký jsem!
ONA: můžu ti důvěřovat?
On: ano
ONA: miláčku

Dialog pár roků po svatbě:přečtěte si to zdola nahoru! ↑

Rozcestník-Zábavní park

20. listopadu 2008 v 20:24 | Kája V. |  Zábavní park
Ankety|Dej svůj hlas
Soutěže|Zapoj se
Obrázky|Prohlédni si
Vtipy|Zasměj se,a přidej i svůj

Celá naše třída

20. listopadu 2008 v 20:08 | Týna F. |  Album třídních fotek
Tady je jedna fotka... fotil bukys... Ten můj xicht...



O nás-webmisskách blogu

20. listopadu 2008 v 19:46 | Týna F. & Kája V. |  Zakladatelky
Tvorba Týny↓
Tvorba Káji↓


No prostě Kája... Ten kdo sní chodí do třídy, jí zná... Počítačovej profesionál.. Seš fakt dobrá Kájo...


Tvorba Týny
Tvorba Káji↓
Týna.. teda já.. Co říct ?? No já budu psát články... To se máte na co těšit... Budu se snažit....

Jo a pozdějc sem dáme fotku "spolu"....

Vzhled bude už brzo;)

20. listopadu 2008 v 14:40 | Kájuš
Tak design už mám skoro hotovej,tak ho sem dám asi tak k večeru;)Zatím budu pracovat na menu atd;)Ještě se s Týnou musíme domluvit jaký tu budou rubriky etc.^^
díks